close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Oblivion

22. května 2010 v 19:26 | Merry-katush |  Povídky
A je tu ta stará ... bez můzy ... povídka ... vím že je nudná ... jak jsem psala jsem bez můůůzy ... :D:D Ale nebaví mě se vykecávat tak tu to máte ....


Oblivion
Hermiona seděla ve svém oblíbeném tmavě rudém křesle, naproti ní bylo zelené , bohužel prázdné. Již pět let čekala na osobu, která tu tak často seděla a povídala si s ní. Je pryč, není mrtvá, ale je pryč. Nechápala jak jí mohl opustit po tom všem, zapoměl na ní, nenávidí ji? Chtěla ho vidět. Tento den jí sovy chodily pravidelně, každou hodinu, a to jenom z Bradavic, věděla přesně co tam stojí, ale ani jednu sovu nepustila dovnitř. Chtěla zapomenout na to co je, na to co se stalo, a snad i stane. Nic ztoho nechtěla, aby byla. V dětských letech za to byla pyšná, rodiče jí chválily. Teď jsou mrtví jako její přátelé, jako její příbuzní. Teď je jen jedna cesta k zapomění. Vstala, tento pohyb spůsobil pár střepů na podlaze od bílého šálku čaje. Nebyl důvod proč to uklízet, nestálo jí to za to, ne teď. Pomalým, ale jistým krokem šla do koupelny. Napustila si vanu, alespoň nějaký krásný pocit před tím než jí zalije chlad svobody. Vlezla do horké vody, přivřela oči. Vzpomínala na chvíle s ním, chvíle s přáteli, rodinou, profesory, na celý její život. Jediný tah všechno změní. Žiletka spadla do vody, a Miou projel pocit tepla, potůček krve pomalu stékal do horké, křišťálové vody která se zabarvovala do barvy její koleje. Krásná smrt pro Nebelvíra. Blížilo se to, zachvíli bude volná, již nebude myslet na to co jí udělal.


Rozrazil dveře do svého bytu, byl celý promoklý. Jarní bouřky míval rád, měl je rád před pěti lety, kdy oba dva sledovali kapky padající na její okno. Byl to uklidňující pocit, ale do teď nevěděl jestli ho víc uklidňovaly kapky, nebo ona. Hodil na pohovku tašku s přísadami do lektvarů, před hodinou byl celý žhavý do práce s lektvary, teď ho jako každý týden trápila ona. Nemohl na ní přestat myslet, každý den si na ní našel čas, aby si jí alespoň v hlavě představil. Hrozné zjištění které ho teď pronásledovalo od toho dne co jí opustil, pomalu, ale jistě na ní zapomínal. Zapoměl proč jí opustil? Nebo to udělal jen tak? Nevspomíná si, jeho nehoda, kdy ho na mudlovském náměstí přejelo auto mu zapříčinilo malou ztrátu paměti. Na ní nezapoměl, nemohl, věděl jak vypadá, co spolu dělaly, ale detaily jejího obličeje, těla, se mu ztrácely.

Denní novinu mu právě poslali před dveře. Vzal je a zaklapl za sebbou dveře. Titulní strana ukazovala přehled článků a také londýnskou politiku. V přehledu článků našel "Dívka mladších let, nalezena v koupelně, podřezaná" Severus tuto stránku nalistoval, nechápal jak tohle někdo může udělat, začetl se.
"Dívka kolem 21 let byla nalezana ve svém bytě, ve vaně podřezaná. Zanechala vzkaz, který se nám zatím nedostal do rukou, kvůli policii, která si tento vzkaz nechala jako důkaz. Podle dokladů co se našli na poličce u dveří se tato dívka jmenuje Hermiona Grangerová. Nejzvláštnější na tomto případu bylo, že dívka měla při sobě jakousi věc, vypadalo to jako klacek, ozdobený klacek. Našemu novináři se zdálo, že z ní vychází světlo, ale toto nebylo nijak dokázané."

Severus upustil noviny. Nemohl tomu uvěřit, jak mu to mohla udělat. Včera večer přemýšlel, rozhodl se k ní vrátit, omluvit se jí, a dnes... Dnes se mu do rukou dostanou tyto noviny a jemu pokazí celý život, který i tak stál za starý boty. Copak nemůže mít alespoň něco šťastného? Copak musí být stále sám. Nakopl nejbližší židli a sesunul se podél zdi na zem. Obličej vložil do promrzlích dlaní. Nemůže bez ní žít.


"Postarší muž skočil z budovi Londýnské seznamky, přímo dolů na ulici. Lidé kolem šílí, a utíkají. Upozorňujeme řidiče, pokud se chcou vyhnout koloně aut, ať neprojíždí ulicí Night Street. Policie zatím pátrá zda tento muž s delšími černými vlasy skočil sám nebo ho někdo strčil. Vše ještě dnes." Toto hlásily Londýnské zprávy.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 liliginnytonksova liliginnytonksova | 4. června 2010 v 18:09 | Reagovat

ty jo tak to je hezký ale smutný :( ale nudný....rozhodně ne ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama